#EcoRallyTeamCZ na závodu E-Challenge 2019

Častým argumentem proti elektromobilům je, že s nimi není možné jezdit na dlouhé trasy. Je sice pravda, že nejlépe elektromobil opravdu funguje na kratších trasách a zejména ve městském provozu, ale to ale neznamená, že nezvládne i delší trasu. A právě to se snažili dokázat pořadatelé závodu E-Challenge, kterého jsme se jako #EcoRallyTeamCZ také zúčastnili.

E-Challenge je závod v běžném provozu, v rámci dopravních předpisů

E-Challenge je závod, který se jede v běžném provozu a je během něho potřeba dodržovat dopravní předpisy, což kontroluje GPS jednotka ONI system, kterou povinně dostává každá ze 14 posádek. Není tak možné získat výhodu překračováním povolených limitů. Závod tedy nespočívá v co nejrychlejší jízdě, ale v co nejlepším poměru času jízdy a nabíjení. Cílem je tedy dosáhnout co nejlepší efektivity z pohledu času. Není ani stanovena pevná trasa, pouze čtyři průjezdní body, takže posádky mohou taktizovat i v tomto směru. Omezujícím pravidlem pak je to, že každá posádka smí u každé nabíjecí stanice nabíjet pouze jednou. Ani počasí to posádkám neulehčuje, protože je pozdní podzim a povětrnostní podmínky tomuto ročnímu období odpovídají.

Pestré startovní pole závodu E-Challenge 2019

Startovní pole E-Challenge 2019 je velmi rozmanité, což ostatně bylo i záměrem pořadatelů. Jsou tam všechny tři aktuálně prodávané modely značky Tesla, tedy Model S, Model X i Model 3. Dále pak Hyundai Kona Electric a Kia e-Soul. Zmíněné vozy patří k favoritům, i když jednoznačným favoritem je Tesla Model 3, která má relativně nízkou spotřebu, dlouhý dojezd a možnost velmi rychlého nabíjení na SuperChargerech. My jako #EcoRallyTeamCZ jedeme s již zmíněným elektrickým crossoverem značky Kia v letošní tradiční sestavě Marek Tomíšek/Míra Tomíšek.

Další vozy ve startovním poli E-Challenge 2019

Dále jsou ve startovním poli E-Challenge 2019 vozy Hyundai Ioniq, VW e-Golf , Jaguar i-PACE, BMW i3, Nissan Leaf, JAC iEV7S a Volkswagen e-Up. Poslední tři vozy jsou z hlediska technických parametrů považovány za outsidery. Zvláště e-Up, který má v tomto počasí reálný dojezd okolo 100 km. Ale posádka typicky městského vozu – Ondřej Hunčovský/Tereza Hunčovská – vypadá, že ví co dělá a mají to dobře promyšlené. Tak uvidíme, jak se s tím poperou.

Start E-Challenge 2019, zima a déšť to posádkám neulehčí

Závod je naplánován na sobotu, kdy je většinou nejmírnější provoz. Ovšem teplota mírně nad nulou a k tomu déšť, to nejsou zrovna ideální podmínky. Na trasu E-Challenge 2019 vyjíždíme v 7 hodin ráno z výstaviště v Letňanech. Za normálních okolností bychom si v autě pěkně zatopili, ale je to závod, takže oba máme bundu a jsme rozhodnuti šetřit energií, kterou chceme používat jen na pohyb auta, tedy ji využít co nejefektivněji.

Všichni účastnící E-Challenge musí jet po D11, dále už je možnost volby

Z Letňan jedeme směrem k dálnici D11 a po ní ke sjezdu na D35 kde je první průjezdní bod. Naše strategie je jasná, jedeme na horní hranici rychlostních limitů a nejrychlejší trasou. Zatímco některé posádky E-Challenge 2019 jedou kratší horní trasou po silnici 11, my jedeme po D35 do Opatovic a odtud zkratkou přes Vysokou nad Labem, Borek a Býšť přijíždíme k silnici 35, po které míříme na Olomouc.

Míjíme nabíjecí stanici, čímž se naše strategie pro E-Challenge mění

Nejprve uvažujeme, zda neudělat krátkou zastávku na nabíjení ve Vysokém Mýtě, abychom mohli v Ostravě, ale omylem nabíjecí stanici míjíme a vracet se nechceme, takže je to jasné, námi plánovaná strategie pro E-Challenge mění. Tedy, základ strategie zůstal stejný, jen se posunuly plánované zastávky pro nabíjení. Plánujeme tedy další nabíjení o něco dříve v Opavě.

Náš plán pro E-Challenge mění i rychleji klesající dojezd

Když se blížíme k Olomouci, tak nám sice vychází dojezd až do Opavy, ale museli bychom jet s lehkou nohou a bylo by to na hraně. Jelikož ale chceme jet na horní hranici rychlostních limitů a navíc se vyhnout zbytečnému riskování, tak zajíždíme k nabíjecí stanici už v Olomouci. Tam nabíjíme 40 minut do 70 % kapacity baterie, kde už začíná klesat nabíjecí výkon. Jelikož chceme jet co nejefektivněji, tak se snažíme využít pásmo maximálního nabíjecího výkonu. Právě když nabíjecí výkon začíná klesat přijíždí další posádka E-Challenge s Hyundai Ioniq Electric. Nechceme jim blokovat stanici, tak posádce předáváme kabel a odjíždíme.

Z Olomouce do Opavy opět nejrychlejší cestou

Pokračujeme do Opavy, chvíli po dálnici D35/D1 a poté z ní odbočujeme na silnici 57, po které jedeme do Opavy. Tam je druhý průjezdní bod. Máme ještě dost energie v baterii, tak pokračujeme až do Ostravy, kde zajíždíme k nabíjecí stanici, protože 35 % v baterii by nám sice do Olomouce stačilo, ale opět na úkor rychlosti, protože bychom po dálnici určitě nemohli jet 130 km/h. Nabíjení necháváme běžet do 77 % a doufáme, že dojedeme až do Vystrkova, kde je jediný hyper-charger, kde můžeme nabíjet vyšším výkonem než 50 kW, jako je na běžných rychlonabíječkách. Když odjíždíme z Ostravy, přijíždí posádka E-Challenge a k našemu velkému překvapení je to e-UP. Její posádce tak předáváme kabel a pokračujeme dále. Přemýšlíme o tom, že ta kratší severní trasa, kterou jeli i Hunčovští s e-Upem, asi nebyla úplně špatným nápadem.

Dalším průjezdním bodem E-Challenge je Klimkovický tunel

Po projetí okrajem Ostravy projíždíme Klimkovický tunel, který je třetím průjezdním bodem trasy E-Challenge 2019. Poté, co na chvíli pršet přestalo, se déšť vrací a při dálniční rychlosti na mokru a navíc zimních pneumatikách je spotřeba docela vysoká. Chtěli jsme se původně vyhnout nabíjení na ČS Amigo v Olomouci, protože není úplně při cestě, ale nakonec tam raději zajíždíme. Máme v baterii 51 %, tak zjišťujeme, že jsme nemuseli nabíjet v Ostravě a dojet až sem, čímž bychom ušetřili čas se zajížděním k jedné nabíjecí stanici. Během 15 minut to necháváme nabít na 68 % a pokračujeme do Vystrkova. Zatímco jsme v Ostravě nemuseli nabíjet, nebo měli nabíjení alespoň ukončit okamžitě jak začal klesat výkon, v Olomouci jsme naopak měli nabít o pár procent více.

U Brna je další průjezdní bod E-Challenge 2019

Po dálnici do Brna, u kterého je poslední průjezdní bod trasy E-Challenge 2019, jde cesta podle plánu. Máme krásnou rezervu v dojezdu a pomocí GPS sledování zjišťujeme, že je před námi jen Tesla Model 3 a Hyundai Kona. Kona zastavuje na nabíjecí stanici u Brna a my pokračujeme dál směrem k Vysočině. Problém ale je, že nadmořská výška začíná prudce stoupat a naše rezerva v dojezdu se zmenšuje. Musíme tedy zpomalit a litujeme, že jsme nezůstali o pár minut déle na nabíječce v Olomouci. Po chvíli nás předjíždí Tesla Model S, kterou jsme předjeli někde u Prostějova.

Ve Vystrkově je naše poslední zastávka během E-Challenge

Do Vystrkova dojíždíme s opravdu lehkou nohou a 3% v baterii. Je tu ale nabíjecí stanice, která poskytuje výkon až 150 kW, ovšem Kia e-Soul dokáže přijmout jen 77 kW. I tak je to ale výhoda oproti ostatním 50kilowattovým nabíječkám. Počítáme, že by nám mělo stačit 40 %, ale chceme nějakou rezervu, tak necháváme o pár % více, přestože už pojedeme z kopce. Když se ale chceme odpojit, nabíjecí stanice nereaguje a musíme volat na centrálu poskytovatele, aby nabíjení ukončili na dálku. Takže místo plánovaných 20 minut odjíždíme o téměř 8 minut později a s 52 % v baterii, tedy obrovskou rezervou.

I v sobotu jsou na trase E-Challenge dopravní komplikace

Zatímco už jedeme, tak Tesla Model S ještě nabíjí ve Vystrkově a pomocí sledování zjišťujeme, že Kona je teprve před Havlíčkovým Brodem. K našemu překvapení ale odbočuje z dálnice právě na toto město a pokračuje směr Kolín. Záhy v aplikaci Waze zjišťujeme proč, na D1 u Sázavy se ve zúžení začíná tvořit kolona a my už nemáme jinou možnost, než jen objet kus dálnice, což znamená zdržení. Části kolony se nám stejně nedaří vyhnout, takže ztrácíme další cenný čas. Do cíle E-Challenge tak dojíždíme na třetím místě 35 minut po posádce Hyundai Kona, což je přibližně i čas, jaký jsme ztratili objížděním kolony a následně v ní. Bez těchto dopravních komplikací by to byl velmi těsný souboj o druhé místo po Tesle 3, která byla v cíli téměř hodinu před posádkou Kony.

Před dalšími Teslami dojíždí do cíle E-Challenge BMW i3

Necelých 15 minut po nás přijíždí do cíle E-Challenge 2019, který je v Horních Počernicích, posádka BMW i3, která tak vítězí v kategorii do 40 kWh. Až po nich dojíždí Tesla X, jejíž posádce se podařilo objet celou kolonu na D1, čímž předjela Teslu Model S, která si naopak celou kolonu vystála. Po nich přijíždí první ze dvou Jaguarů i-PACE a po něm, za potlesku všech v cíli, Volkswagen e-Up. Městské auto s baterií pouhých 16 kWh, tedy cca poloviční proti e-Golfům. Všichni ostatní už mají 36 kWh (Nissan Leaf) a více. Posádka e-Upu tak vybojovala neuvěřitelné druhé místo v kategorii „do 40 kWh“ za BMW i3, které má využitelnou kapacitu 37,9 kWh.

Jediná posádka zvládla trasu E-Challenge 2019 pod 9 hodin

Nejrychlejší posádka (Michal Hruška/Jiří Korec) zvládla trasu E-Challenge 2019 i s nabíjením pod 9 hodin, druhá (Radek Vašíček/Lubomír Němec) se vešla pod 10 hodin a my (Marek Tomíšek/Miroslav Tomíšek) jsme byli 21 minut nad desetihodinovou hranicí. Během čtyř nabíjení jsme strávili u nabíjecích stanic 2 hodiny a 3 minuty, ale rozhodně nelze celý tento čas přičítat pouze nabíjení. Ve všech případech jsme si potřebovali odskočit a většinou si dali i něco k jídlu. Takže minimálně polovinu toho času bychom na této trase stejně strávili zastávkami i bez nabíjení. Navíc zpravidla lidé někam jedou s určitým cílem, takže i čas v cíli lze využít k nabíjení.

Elektromobily, až na některé výjimky, zvládnou i delší trasu

E-Challenge je tedy poměrně zajímavý test, který ukázal, že si elektromobily ani na dlouhé trase nevedou úplně špatně. Minimálně ne tak špatně, jak si mnozí myslí. Je tam sice určité omezení a trochu větší časová náročnost cesty, ale je možné v pohodě zvládnout i delší cestu. Zároveň ale ukázal, že mezi elektromobily na trhu jsou velké rozdíly. Například s Nissanem Leaf jsem během testu cca před rokem jel podobnou trasu za cca 15 hodin (během E-Challenge ji posádka Leafu zvládla o hodinu rychleji) a nejdéle byla na trase posádka čínského vozu JAC, která bojovala s přehříváním baterie nejvíce ze všech posádek, a trasa ji trvala přes 17 hodin. To je téměř dvojnásobek proti vítězné Tesle. Zajímavý je i graf s časy jízdy jednotlivých posádek a zároveň poměry jízdy a nabíjení. Zatímco vítězná posádka strávila jízdou více času než druhá posádka (i proto, že jela o 60 km delší trasou) tak to dohnala mnohem kratším nabíjením. Naopak již zmíněný JAC strávil nabíjením přes 6 hodin, tedy více než třetinu celkového času a trojnásobek proti nejrychlejším posádkám.

Mnohým vozům do budoucna pomůže lepší infrastruktura

Vozy Hyundai/Kia s 64kWh bateriemi nebo Jaguary i-PACE ale doplatily na nedostatečnou infrastrukturu ve srovnání se sítí Tesla SuperCharger. Tesly totiž mohou nabíjet výkonem okolo 150 kW (Model 3 dokonce okolo až 250 kW na některých stanicích) na vlastní síti, zatímco výše zmíněné vozy měly na trase jen jednu nabíjecí stanici, na které mohou nabíjet rychleji, a to až ve Vystrkově. Ukázalo se ovšem, že to tak velký problém není a trasa E-Challenge se dala v pohodě zvládnout, dokonce i s městským autem, které má opravdu malou baterii. Posádka to ovšem musela mít velmi dobře spočítané. Každopádně zmíněné vozy s většími bateriemi a možností rychlejšího nabíjení by trasu E-Challenge zvládly podstatně rychleji, kdyby měly k dispozici nabíjecí stanice s výkonem alespoň 100 kW. Pak by výsledky mohly vypadat jinak. Doufejme tedy, že na strategických místech u dálnic přibudou i takové stanice po vzoru Vystrkova. Pak bude cestování s moderními elektromobily ještě pohodovější. Naopak u nákupních center, kde jsme během tohoto závodu často nabíjeli, by se hodilo spíše více stojanů se střídavým proudem pro běžné nabíjení, než jeden rychlonabíjecí stojan.