Jaká je téměř dvouletá Škoda Scala 1.0 TSI

Když se řekne Škoda Scala, tak podle mě se hodně lidem ihned vybaví nějaké firemní zbarvení. Jasně, má je například Česká Pošta, výrobce energetických nápojů Big Shock a další firmy. Vlastně se nedivím. A proč se nedivím? Když odhlédneme od toho, že ceny aut teď všeobecně stoupají, tak podle mě je Scala dobrá koupě. A o tom všem si dnes povíme.

Škoda Scala s mnoha úpravami

Řekněme, že jako šéfredaktor Marek zná velmi dobře Octavii G-tec  (proč asi, když je to jeho auto), tak já Vám teď představuji auto své. Narovinu musím říci, že než jsem se dal dohromady s Markem, tak jsem spotřebu tolik neřešil. Ale zjistil jsem, že i když koukám na spotřebu, můžu se příjemně svézt a i o ní dnes bude řeč. Zpět ale k mému autu. Jak začít? Asi exteriérem. Musím napsat to, že se mi Scala i bez úprav moc líbí. Je to vlastně první auto od Škoda Auto, které má nový design a když bych si odmyslel loga, tak mně osobně to připomíná například Seat, auto působí dynamicky, moderně. Čímž ale nechci předchozí designový směr Škodovky urazit. Jen, tohle auto bylo v době vzniku prostě jiné. A teď k tomu, jak jsem si Scalu individualizoval. Krásnou modrou barvu jsem si dovolil doplnit sestavou vizuálních doplňků od firmy Maxton. Konkrétně se jedná o přední černý spojler, boční spojlery a zadní difuzor. Díky tomu se musel sundat spodní zadní plast a poslat na lakování. Ještě musím zmínit použití černé folie na chromový obvod přední masky. Plus na léto jiné disky ale v předepsaných rozměrech. Ještě, ale to bych neměl zmiňovat, mám namontované podsvícení. 😀

Nějaké úpravy dostal i motor 1.0 TSI pod kapotou Škody Scala

V motorovém prostoru došlo k dvěma menším úpravám. Použil jsem jiné sání od firmy Forge Motorsport. Druhá změna od téže firmy je užití blow-off ventilu. Takže i zvuk mého tříválce je trošku jiný.

V interiéru žádné změny (prozatím) nejsou. Vždyť ten je krásný, přehledný, mám tedy klasické provedení s budíky. Tady si dovolím malou odbočku. Dejte si pozor, auto je vybaveno všude jen USB-C konektory, jak vpředu, kde jsou dva, tak i vzadu. Samozřejmě je možnost si například mobil dobít přes zapalovač, pokud máte tu možnost. Ale radši upozorním, abyste nebyli jako Marek a neměli problém. Jako řidiči se mi v ní sedí skvěle,  starší lidé (konkrétně můj táta) měl trošku problém, neboť z výroby je Škoda Scala trošku nižší.  Díky tomu ale působí tak dynamicky. Místa vzadu je také dost, i když já sám se tam moc často nevozím. Ale stísněně se necítím. Což jsem řešil při koupi, kdy jsem se rozhodoval právě mezi Scalou a tehdejší generací Fabie.  V ní jsem se stísněně cítil, však je taky užší. Co se kufru týče, já si pohodlně vždy odvezu co potřebuju, zadní sedadla je možnost samozřejmě sklopit, buď dvě nebo jen jedno. Ovšem pozor, i když se Scala tváří jako kombík, není tomu tak. Vlastně i její předchůdce Rapid Spaceback měl menší kufr než klasické liftbackové provedení. Objem 467 litrů nám mladým moc neřekne, tak to trošku přiblížím, v klidu si odvezu auto ledničku, batoh do práce, velký batoh s věcmi, notebook v tašce a ještě i nákup. Vše je i o tom, jak do kufru umíte věci skládat, opravdu se nebojte, že se Vám do něj nic nevejde. Ne, že bych se nechtěl o vnitřku vozu více rozpovídat, ale sami uznejte, že těch testů a popisu vnitřku už bylo :D.

Svůj vůz Škoda Scala jsem projel i na okruhu v Mostě

Pojďme k tomu, jak moje Škoda Scala jezdí. Podle mě úplně dostatečně. Jasně je to tříválec, víc se mu líbí ve vyšších otáčkách. Auto používám na popojíždění po Praze i na delší cesty. Při jízdě po Praze se mi líbí dynamika rozjezdu, auto váží jen 1240kg. Takže je krásně lehké. Rozhodně na křižovatkách nejsem za brzdu provozu. A na dálky a jízdy mimo město? Absolutně dostačuje. Občas jezdím ve dvou a více lidech a není to znát. Samozřejmě, měl jsem možnost se několikrát svézt i se silnějším motorem o objemu 1,5 l a to je panečku pojezdění, ale mě ta moje opravdu stačí. Vždyť se mnou byla i na okruhu v Mostě a ostudu, tu tedy rozhodně neudělala. Dokonce padla otázka, jestli jí náhodou nemám nějak motorově upravenou.

Za kolik jsem jel se svou Škodou Scala 1.0 TSI

A pojďme, protože jsme na stránkách o úsporné jízdě si povídat o spotřebě. Na tu jsem se zaměřil ve dnech 26.11 až 29.11. Kdy jsem se vrátil do Prahy. Počasí mi opravdu „přálo“ první sníh. Pří víkendové jízdě na spotřebu jsem využíval jak ucpané město, ano Praha v pátek odpoledne. Poté chvíli po D4 a odbočení na sjezdu číslo 14. Návrat po jízdě přes vesnice na nájezdu 24 u obce Voznice. Pak pokračování ještě dál na jih. Tím pádem jsem měl za sebou jak jízdu po okresních silnících, tak i jízdu po dálnici. Samozřejmě jsem si všechno toto počítal od natankování. Takže pár holých čísel. Najel jsem 218 kilometrů. Trvalo mi to vše bez dvou minut 4 hodiny. A spotřeba? Ta byla 5,7 litru. Za celý tento prodloužený víkend.  Ale například dílčí, závěrečná cesta z vesnice kousek od silnice D4 do Prahy byla za 5,4 litru. A když to srovnám s tím, kdy Marek šéfredaktor testoval Scalu stejně motorově vybavenou, v lepším počasí, a měl například na dálnici skoro stejná čísla. No hned mi trošku stoupá hřebínek :D.  Marek měl celý, kratší okruh za 5,37 litru, já jen o chlup hůř. No a celkově mi ještě dovolte napsat, že mám najeto lehce přes 21 tisíc kilometrů. Takže se blíží servisní prohlídka.

Závěrem? Já jsem stále ještě ze svého auta nadšený. Ano, je to pro někoho jen tříválec, ale dojem z auta dělá i řidič a jeho styl jízdy. Dá se s ní jet skvěle na spotřebu a přitom nejste za šneka. Ale umí i pravý opak, příjemně překvapit. Pro mojí Scalu není problém, když jedu sám, ani když mám plně obsazené, nebo naložené auto. Já bych si jí klidně pořídil znovu. A už chápu, proč je tak populární u mnoha různých firem. Podle mě boduje jak krásným designem, z kterého vychází například i nová Fabia. Další plus jí přináší výběr motorů a pohonů. Proč na závěr píšu pohonů? Protože krom benzinu a nafty jí můžete mít i na GNG. A v neposlední řadě i vnitřní prostor a praktičnost.

Ještě mi dovolte malé zamyšlení nad tím, jak to píšu a cítím. Asi mi dáte zapravdu, že nikdo z nás mladších asi nebude běhat s metrem a měřit, kolik auto měří, jaký má rozvor, nebo šířku. Prostě si do něj sednu a vidím, je na mě malé, cítím se stísněně, nebo naopak. A tak to budu i psát. Nečekejte tedy v mém povídání o autech tahle čísla. Jednoduše se Vám vždy pokusím popsat pocity, jaké z auta mám. 🙂