TEST Kia XCeed 1,5 T-GDi 118 kW: Omlazený Ceed v holinkách

14.3.2023 Jan Tarant

Rodina modelu Ceed se postupem času rozrostla na několik poddruhů a dnes tu máme omlazenou variantu XCeed s motorem 1,5 T-GDi a manuální převodovkou. Ta se snaží svézt na módní vlně SUV a utrhnout si část tohoto trhu. Jak se omlazení povedlo a co je obecně na tomto hatchbacku s dobrodružnými sklony zajímavého?

Designový posun

Na značce Kia se mi moc líbí, že každý jejich model je zvenku úplně jiný, není to sto variací na jednu příchuť. Obecně se auta korejského koncernu Kia Hyundai posunula z ošklivých káčátek na velmi povedené kousky, které si kolikrát razí svoji cestu. XCeed je sice zástupce spíše konzervativnějšího designu, ale vypadá docela pěkně. Na první pohled je zřejmé, že se jedná o trochu přizvedlejší hatchback, v čemž se se odlišuje od svého příbuzného bez „X“ na začátku. Když jsem se na něj ale díval déle, došlo mi, že je také trochu nafouknutější, což se mi při pohledu do specifikace potvrdilo. Oproti klasickému Ceedu je o 8,5 cm delší a o necelé 3 cm širší. Rozvor ale zůstal stejný, délkový nárůst je tak pouze na převisech, což mě právě tak trklo do očí.

Nejvíce se mně osobně líbí XCeed zepředu, kde vynikne světelný podpis vertikálních LED pásků v úzkých předních světlech. Plastové oblouky okolo kol mi už imponují méně a falešný difuzor s koncovkami výfuku na zadním nárazníku vůbec, takové jsou ale dnešní trendy. Na zadní straně mi opět přijdou nejzajímavější světla, která v sobě ukrývají obrysové L pásky. Troufám si říct, že celkově jde exteriér vkusně proti úplné nudě, ale nijak to nepřehání. Nemůžu říct, že by Kia byla vyloženě nemastná neslaná, je prostě OK.

Interiér? Jede na jistotu

No a tak nějak OK je i interiér. Jede úplně na jistotu, aby nikoho nenaštval, ale ani úplně nenadchl. Za co chci Kiu ale nejdříve ze všeho pochválit, je použití klavírového laku. Zatímco některé automobilky ho dávají naprosto všude a vteřinu po vyjetí ze showroomu je pokryt hromadou škrábanců doplňující upatlanou mozaiku, v XCeedu je „klavír“ decentně a hlavně vkusně použit třeba na tenké orámování přístrojové kapličky před řidičem nebo výdechy ventilace.

A co to ostatní? Koženkovo – látkové sedačky mi byly trochu užší, ale jinak jsou na pohled i omak fajn. Volant padne dobře do ruky a tlačítka na něm se ovládají příjemně. Za ním se skrývají analogové budíky s drobným informativním displejem, který už dnes působí lehce archaicky. Třeba taková Mazda 2 Hybrid má malý displej vyřešený roztomile a nepůsobí ochuzeně. Za to středová obrazovka infotainmentu je pravý opak. Má lehce neobvyklý širokoúhlém formátu, ukrývá v sobě zajímavou do fialova zbarvenou grafiku, na kterou se hezky koukalo a cestou z práce působila fajnovým uklidňujícím dojmem, který se dá posilnit takzvanými zvuky přírody. Těmi jsou vybavené snad všechny vozy Kia, já jsem s oblibou cestou z práce poslouchal ambientní zvuky lesa.

Pro milovníky tlačítek a kroutítek mám dobrou zprávu, XCeed má stále oddělené a především fyzické ovládání tepelného komfortu. Obecně toto řešení ale bohužel také přináší slepá tlačítka, kterých je bohužel všude po interiéru celkem dost. Zajímavostí je k řidiči lehce natočená středová část, což je možná fajn pro řidiče, třeba ale moje manželka spolujezdkyně je proti. Poslední drobnost je moje lahvová zkouška, neboli velikost držáků na pití. Doprostřed se krásně vejdou větší i menší kousky a pokud by to nestačilo, další prostor je ještě ve dveřích, které ale bohužel nemají tlumící filcový povrch.

Velikost jsem už trochu nakousl užšími sedačkami, jinak si ale není vepředu nač stěžovat. Místa je všude relativně dostatek. Žádný luxusní palác to není, ale klaustrofobií také trpět nebudete. Vzadu je to použitelné pro nevelké osoby, pro mě ovšem nikoli. Není to ale nic, co by se vymykalo kategorii. Uprostřed si navíc můžete sklopit část prostřední sedačky a použít ji jako loketní opěrku s držáky na pitíčka. Celé to zakončuje kufr se 426 litry objemu, který lze zvětšit sklopením zadních sedadel v poměru 60:40. Drobný nákup můžete zavěsit na háčky, na cestu do Jugošky zapojíte ledničku do zapalovačové zásuvky, prostě klasika.

Jede pěkně, ale…

Benzínový čtyřválec o výkonu 118 kW a krouťáku 253 N.m poskytuje XCeedu slušnou dynamiku, žádný sprinter to ale úplně není. Je tu ale jeden problém s převodovkou. Přijde mi, jako by kluci a holky z Koreje při odlaďování zpřevodování zapomněli, že mají k dispozici jen šest převodů. Když jsem si to šinul z Prahy a poprvé jsem mohl okusit rychlejší tempo, XCeed mě nepřestával ne úplně příjemně překvapovat. V nějakých 115 km/h bylo vše fajn, uvnitř hezky tichoučko, pohoda. V cca 122 km/h se najednou dostavil silný aerodynamický hluk, až jsem musel ověřit zavření všech oken. No a ve 130 km/h už motor točí téměř 3 tisíce otáček a dává o sobě pořádně znát, že i obtékající vzduch jako by najednou neexistoval.

1,5 T-GDi motor Kie XCeed I foto: Jan Tarant

Proč to tak je? Pětka a šestka jsou neuvěřitelně blízko sebe, takže jsem šel ze čtyřky většinou rovnou na stupeň nejvyšší a na dálnici jako by chyběla pomyslná sedmička, která by otáčky stáhla trochu níže a třeba i potlačila hluk od motoru. Abych převodovku ale jen nekritizoval, vyzdvihnout musím chod řadičky, který byl přesný a dobře se s ním pracovalo. Také její tvar je v pohodě, Kia se nesnažila znovu vymýšlet kolo a neudělala z hlavice nějaký nepřirozený patvar.

Když se ale přesunete na klidnější silnice, je vše jinak a mnohem lepší. V kabině zavládne klid a mír, který umocňuje do pohodlna nastavený podvozek, skvěle spolupracující s 16′ koly na testovaném kousku. Kvůli tomuto zaměření a lehce vyšší stavbou karoserie nemůžete čekat žádné psí kusy, za které vás auto ani neodmění. To ale není žádná výtka, nic takového se od malých crossoverů nečeká. Bryskní předjetí ale bez problému zvládne a to stačí. Motor je v okreskových podmínkách příjemně pružný v širokém rozsahu otáček, případně vám nic nebrání si předem podřadit. Možná jen klasická mechanická ruční brzda by mohla svádět z zimnímu dovádění, bohužel ale v době testu zrovna nenasněžilo. Naopak mi ale ukázala, jak jsem zhýčkaný z moderních aut s automatem, protože jsem ji několikrát zapomněl zatáhnout a jednou jsem našel auto uprostřed parkoviště.

Kia XCeed a její zadní sedadla I foto: Jan Tarant

Jak to vypadá se spotřebou?

Jako každé testované auto jsem i XCeed poslal na testovací okruh spotřeby. Jak si vedl? Po skončení první poloviny okresek a celého města se spotřeba zastavila na 5,5 l/100 km, což na benzínový manuál v autě této velikosti docela dobré. Po vyjetí z města a projetí okresek se hodnota ještě o jednu desetinku vylepšila, takže před dálnicí bylo dobře našlápnuto. Tam šel průměr bohužel do kopru, za což můžeme nevděčit větší čelní ploše a možná již zmíněnému zpřevodování. Neházejte ale flintu do žita, ve finálo to vyšlo na nijak dramatických 6,1l/100 km. Výsledky všech mnou testovaných aut můžete vidět ZDE.

Pár slov na závěr

Celý týden jsem se snažil přijít na způsob, jak XCeed jednoduše popsat. Když mě nic nenapadalo, tak mi to vlastně došlo, tento korejský knedlík je prostě takový průměr. Nebude vás ničím štvát, nebude vám lézt na nervy, nebude ve vás asi vzbuzovat žádné emoce, dobré či špatné. Je to pozitivum či negativum? To záleží na tom, co od auta očekáváte. Pokud hledáte něco, co splní svůj účel přepravy lidí a věcí z A do B a nebude vyžadovat vaši přílišnou pozornost, není jediný důvod, proč do něj nejít. To je role, která tak nějak příslušela především autům od koncernu VW, teď ji ale můžete mít na korejský způsob se sedmiletou zárukou.