Seat Altea Freetrack 2,0 TDI, úsporná vs. extrémě rychlá jízda
Blíží se doba dovolených, kdy spousta lidí vyráží autem na delší cesty. Někdo jede s lehkou nohou, aby ušetřil, a jiný se snaží jet co nejrychleji, aby tam byl co nejdříve. Ve většině evropských zemí nelze jet rychle, aniž byste riskovali pokutu, ale mnozí vyráží i přes Německo a využívají neomezené rychlosti, která tam na některých dálnicích platí. Během cesty na březnový autosalon v Ženevě jsme vyzkoušeli obojí a spočítali to. Výsledek posuďte sami.
Přes Německo s využitím neomezené rychlosti
U jedné z čerpacích stanic na dálnici D5 mezi Plzní a hranicemi s Německem tankujeme plnou nádrž. Za volant sedá Petr, který se v našich společných testech specializuje na svižnou jízdu, a vyráží. Ještě pár kilometrů ho omezují rychlostní limity, ale když za hranicemi najíždíme na úsek s neomezenou rychlostí, sešlapává plyn téměř na podlahu a pokud zrovna není rychlost omezena, jedeme rychlostí mezi 160 a 180 km/h. Před hranicemi se Švýcarskem tankujeme, spotřeba vychází na 7,42 l/100 km, průměrná rychlost 104,5 km/h.
Po Švýcarsku a Francii s lehkou nohou, včetně přejezdů Alp
Po této přestávce, kterou využíváme i k obědu, přebírám řízení já. Do Švýcarska sice zbývá ještě cca 30 km po dálnici, ale většinou je zde rychlost omezena na 120 km/h, tedy stejný limit jako následně ve Švýcarsku. Jedu tedy s lehkou nohou. Jelikož ve Francii je výrazně levnější ubytování, nakonec absolvujeme přejezd Alp do Francie, kde máme objednaný hotel. Tento přejezd, při kterém se dostáváme do výšky přes 1300 m nad mořem, absolvujeme na cestách do Ženevy a zpět celkem čtyřikrát. Samozřejmě to má negativní vliv na spotřebu. I přesto po návratu do Německa a dotankování vychází spotřeba na 5,55 l/100 km. Nemá smysl počítat průměrnou rychlost s jízdami v kolonách po Ženevě a náročných přejezdech Alp, ale cestu zpět po dálnici jsme zvládli průměrnou rychlostí 89,5 km/h.
Cesta zpět přes Německo, jedeme, co to dá
Zatímco ve Švýcarsku a Francii jsem řídil pouze já, v Německu opět sedá k volantu Petr. Jelikož je už půl deváté večer a chceme domů dojet co nejdříve, jede ještě rychleji než cestou tam, chvílemi i přes 200 km/h. K tomu nám napomáhá i to, že dálnice je v noci prázdná. Já mezitím odpočívám, abych mohl později Petra vystřídat. Za volant znovu usedám okolo půlnoci, ale tentokrát nejedu úsporně, ale pokračuji stejnou rychlostí jako Petr. Po přejetí hranic musím samozřejmě sundat nohu z plynu a tím mírně klesá i spotřeba. I tak ale v Berouně po natankování vychází spotřeba na 7,71 l/100 km a průměrná rychlost je i s nejnutnějšími krátkými zastávkami 110,5 km/h.
Kolik času jsme ušetřili a za jakou cenu?
I přes vysokou stavbu karoserie a pohon 4×4 se se Seatem Altea Freetrack dá jet po dálnici podle švýcarských limitů za 4,5 l/100 km (dle palubního počítače). I když ani při rychlé jízdě spotřeba nestoupla přes 8 litrů, je v nákladech velký rozdíl. Kolik času jsme tím ušetřili? Cestou tam 48 minut na 505 km a cestou zpět to byla hodina a 23 minut. Použijeme-li údaj o spotřebě na dálnici ve Švýcarsku, za těch ušetřených 48 minut jsme zaplatili 500 Kč, hodina a čtvrt na cestě zpět stála 712 Kč, obojí při ceně nafty 33,91 Kč/l, což je průměrná cena, za jakou jsme tankovali. Nutno dodat, že u benzínového motoru by byl rozdíl pravděpodobně mnohem větší. Posuďte sami, zda ta úspora stojí to.
