REKORD: Hyundai Ioniq Hybrid projel Česko nejúsporněji

Během rekordní cesty s Hyundai Ioniq jsem jel na kurzy úsporné jízdy v Brně a Ostravě. Zatímco na prvním úseku trasy – z Rudné přes Beroun do Brna – jsem se s autem trochu pral, zbytek cesty už šel poměrně hladce, i když spotřeba stoupala. Po 1030 km bylo potřeba v Rudné dotankovat, protože zbývající 2 kraje na západě Česka bych už na první nádrž neprojel.

Cestou na západ panují velmi nízké teploty

Z Rudné vyjíždím nejprve do Berouna, odkud mám v plánu vyjet do Karlovarského kraje následující den. Zatímco při začátku rekordního pokusu se pohybovaly teploty bezpečně nad nulou, při dotankování už jsou mírně pod bodem mrazu. Následující den už jsou okolo -5°C, což rozhodně není ideální pro úspornou jízdu. Ale co se dá dělat? Nic, jen se snažím jet úsporně a doufám, že to nezkazí pokus o rekord. Z Berouna jedu přes Rakovník a prvním cílem je obec Valeč, která už leží v Karlovarském kraji. Odtud vyrážím směrem k Plzeňskému kraji a ve vyšších polohách teplota klesá až k -8°C, což není nic povzbudivého. V kopcovitém terénu se mi ale daří využívat výhod hybridního systému, takže spotřeba podle palubního počítače se z 3,8 l/100 km nehýbe, což mě alespoň trochu uklidňuje.

Přes Zbiroh a Beroun zpět do Rudné

Cílem je městečko Zbiroh, které leží na východě Plzeňského kraje, ale navigace mě vede tak, že do tohoto kraje vjíždím už dříve, což ovšem nic nemění. Podmínku mám sice splněnou dříve, ale stejně ideální trasa vede přes Zbiroh. Odtud už pokračuji poměrně známou trasou, která je do Berouna povětšinou mírně z kopce. Následující den dojíždím do Rudné, kde máme opět sraz s komisařem České knihy rekord. Během celé „západní smyčky“ se spotřeba na palubním počítači (která se zaokrouhluje na desetiny) nijak nepohnula, takže nemám ani tušení, kam se posunula ta reálná. I při tankování je ale teplota okolo 5 stupňů pod bodem mrazu, což jde také proti hezkému výsledku, protože vlivem teplotní roztažnosti je v nádrži menší objem paliva.

Spotřeba v poslední části stoupla, ale rekord se podařil

Tachometr ukazuje, že od začátku reordního pokusu jsem ujel 1240 km. Tankujeme opět do plné nádrže a vešlo se tam víc, než jsme čekali – 9,77 litrů Naturalu 95. K tomu přičítáme 37,91 z prvního tankování a vychází, že na ujetou vzdálenost padlo celkem 47,68 litrů, z čehož vychází spotřeba 3,77 l/100 km. Takže rekord se podařil, ale bylo to o fous. Každopádně můžu konstatovat, že Hyundai Ioniq Hybrid je opravdu úsporné auto, které se popasuje i s nízkými teplotami. Vše ale nasvědčuje tomu, že verze po faceliftu bude ještě úspornější, protože kromě tlačítka EV, které mi během této jízdy chybělo asi nejvíce, dostane i nastavitelnou úroveň rekuperace pomocí pádel pod volantem. Takže se s ním bude dát lépe pracovat, aby jízda byla ještě efektivnější.

Hyundai Ioniq Hybriyd umí i svižnou jízdu

Rekord se podařil a jelikož jsem posledních více než tisíc kilometrů jel s opravdu lehkou nohou, mám chuť se projet svižně. Dávám řadicí páku do polohy S, kdy můžu řadit sám pomocí sekvenčního voliče. Využíval jsem to při rekordní jízdě do prudkých kopců. V tomto módu se Hyundai Ioniq snaží držet baterii dostatečně nabitou, aby elektromotor mohl pomoci s akcelerací. A musím uznat, že to funguje lépe než jsem čekal. Spotřebu mám takto sice více než dvojnásobnou, ale užívám si sportovní jízdu a zjišťuji, že Ioniq Hybrid je poměrně všestranné auto. To se o hybridech s variátorem říci nedá, protože jejich zrychlení je vlažné a za nelibého akustického doprovodu. Naproti tomu dvojspojková převodovka v Ioniqu funguje výborně a jako řidič si vychutnám i zvuk, který ke sportovní jízdě patří.